Nekonečné lázně. Souboj fantazie s nicotou.

Bastien, Atrej, Falko. Miluju Nekonečný příběh (1984). Možná proto, že ten film je stejně starý (ehm mladý) jako já. Ještě víc ale asi proto, že v něm fantazie porazí nicotu. Kéž by porážkou nicoty skončil taky chomutovský nekonečný příběh jménem Městské lázně. A protože jsem byl v posledních letech absolutním insiderem tohoto příběhu, pokusím se konstruktivně a fakticky přidat do veřejné diskuse pár důležitých postřehů, které se opírají o čtyřletou práci několika desítek lidí.

„Uděláme jasno v tom, co se bude dál dít s budovou bývalých městských lázní a prostorem, kde bývalo fotbalové hřiště. Zpracujeme návrhy na nové řešení celého místa, které by mělo vhodně doplnit městský park a přitom už dlouhé roky bezúčelně chátrá.” 

David Dinda, říjen 2018

Jo. Přesně tohle jsem řekl. A když jsem se stal náměstkem primátora pro rozvoj a investice našeho města, pustili jsme se s odhodlaným týmem lidí do práce. Nikoliv do facebookové dojmologie nebo laciné nostalgie. Do skutečné práce! 

Zpracovali jsme odborný technicko-stavební průzkum celého baráku. Rozuměj tomu tak, že jsme na startu potřebovali vědět, jestli ta budova vůbec vydrží jakoukoliv rekonstrukci nebo je odsouzena k demolici. Vydrží. Není. Srozumitelně: Není odsouzena k demolici. Konstrukčně vydrží stát minimálně dalších padesát let.

Oslovili jsme špičkové designéry a architekty ze studia Vrtiška & Žák, aby se na ten barák podívali svýma očima a připravili studii možného využití opuštěné budovy. Žádní kamarádi projektanti. Žádné politické hry se zadáním. Ne! Že fandíme víc sportu než kultuře? Že chodíme spíš na fotbal než na koncerty? No a co? Chceme to nejlepší pro Chomutov, i kdyby to mělo být něco, čím jsme sami nepolíbení.

Baví mě pracovat s těmi nejlepšími. A Roman Vrtiška s Vladimírem Žákem jsou nejlepší. Dva roky po startu naší spolupráce se stali Grand Designéry roku 2021. Považuji za malý zázrak, že právě někdo takový věnoval více než rok svého času práci pro Chomutov. Dost si toho cením! Vizionářská studie měla rozšířit místní konzervativní obzory. Rozvířit diskusi, rozpohybovat zvolené zastupitele k akci. I proto jsem veřejné projednání chtěl pojmout netradičně. Upoutat pozornost. Prezentace na obří LED stěnu na dně bazénu, profesionální moderátor Tomáš Drahoňovský, panelová diskuse všech zainteresovaných, pianista na skokanské věži. Bylo to efektní. Ale zároveň - a to je důležité - velmi efektivní.

K dalším krokům jsme přizvali všechny politické strany a hnutí, které mají své zástupce v 35 členném chomutovském zastupitelstvu. Bez ohledu na to, kdo je mi ve svém uvažování bližší nebo vzdálenější vznikla pracovní skupina složená ze zastupitelů napříč celým politickým spektrem (NOVÝ SEVER, PRO CHOMUTOV, ANO, KSČM, ODS, ČSSD, SPD). Jde o velkou věc s přesahem do dalších let. Je fér, aby se na rozhodování podíleli všichni. 

Společně bylo rozhodnuto o tom, že bude zpracována detailní studie proveditelnosti. To si prosím tě představ tak, že se vypíše veřejná zakázka jejíž podstatou je komplexní analýza nějakého plánovaného záměru. Jde o odborný podklad pro další rozhodování a často taky o povinný soubor dokumentů pro případné žádosti o větší dotace. Bez stavebně-technické analýzy, organizační analýzy, ekonomicko-provozní analýzy a hromady dalších podkladů můžeš rovnou zapomenout na čerpání nejen evropských ale i národních dotací.

Na pozadí všech věcí, o kterých píšu, navíc proběhlo něco extra důležitého. A to sice zapsání budovy Městských lázní na seznam tzv. specifických brownfieldů. To je věc, která je a ještě bude naprosto klíčová pro čerpání evropských dotací. Bez nich s tou budovou nikdo nehne. Leda že by to zaplatil ze svého. Z usnesení Vlády ČR č. 430/2019 vyplývá, že specifickým brownfieldem na území Ústeckého kraje jsou Lokalita teplického nádraží (Teplice) a Městské lázně (Chomutov). Pouze dvě místa v kraji! Díky tomu jsme už na realizaci studie proveditelnosti získali finanční prostředky z Ministerstva pro místní rozvoj ČR.

„NA ZÁKLADĚ PROVEDENÝCH ANALYTICKÝCH PRACÍ JSME DOSPĚLI K ZÁVĚRU, ŽE Z VÝŠE UVEDENÝCH VARIANT JE NEJVHODNĚJŠÍ NOSNOU FUNKCÍ KULTURNĚ SPOLEČENSKÉ CENTRUM S FUNKCÍ KNIHOVNY 21. STOLETÍ.”

SPF Group a Acht Studio, červenec 2021 - březen 2022

Studie proveditelnosti má tři základní části - analytické zhodnocení současného stavu, návrhovou část a implementační část. Pokud si chceš přečíst 157 stránek textu, 20 tabulek a omrknout 21 obrázku, tak si ji stáhni.

MYŠLENKA KNIHOVNY 21. STOLETÍ

Budova starých lázní stojí uprostřed pomyslného trojúhelníku mezi kulturou (divadlo), sportem (sportovní hala) a vzděláváním (školy). Aby mohla provozně přežít, musí nabízet program po celý den, sedm dní v týdnu, 365 dní v roce. Musí se stát místem setkávání a propojování lidí. Místem, kam může přijít mladý i starý. Bohatý i chudý. Ráno i večer. Ze všech studií a analýz potřeb našeho města pak vykrystalizovala myšlenka kulturně-společensko-vzdělávacího prostoru, kterému se zjednodušeně začalo říkat Knihovna 21. století.

• patříme na úplný konec žebříčku vzdělanosti v celém Česku, je naší povinností hledat cesty jak tento nepříznivý trend narovnávat
• s útlumem uhelné energetiky a těžby uhlí budeme brzy čelit výrazným potřebám zvyšování dovedností lidí v produktivním věku -> kurzy celoživotního vzdělávání, rekvalifikační kurzy atd.
• dlouhodobě stárneme a zvyšujeme tím poptávku po sociálních, ale i socializačních službách jako jsou kulturní a vzdělávací akce pro seniory; navíc silné populační ročníky 70. let minulého století tuto potřebu v horizontu 20 let ještě zvýrazní
• v minulých letech proběhly rozsáhlé investice do sportovní infrastruktury (hokejová aréna, fotbalový stadion, atletický stadion, nově softbalová aréna), je správné vyvážit kulturně společenskou složku v nabídce občanské vybavenosti
• Jezuitská kolej jako současné sídlo místní knihovny má nepochybně genius loci, nicméně značně limituje rozvoj knihovny a moderní potřeby vzdělávání
• objekt Jezuitské koleje vyžaduje rozsáhlou rekonstrukci z důvodu svého stáří
• přesun knihovny do konvertovaného objektu lázní přináší jedinečnou možnost uspokojit potřeby knihovny a vytvořit z objektu zařízení, které bude mít charakter "městského obýváku" -> bezpečného a inspirativního prostředí pro setkávání různých cílových skupiny obyvatel města
  
• je jasné, že projekt představuje významnou investici přesahující možnosti rozpočtu města, proto je nutné, aby reálně existovaly dotační zdroje, které pomohou akci financovat
• z návrhu Integrovaného operačního programu pro období 2021-2027 a návrhu Integrované strategie Ústecko-chomutovské aglomerace vyplývá, že získání prostředků je velmi pravděpodobné právě při volbě nosné funkce knihovny 21. století
  

Vyvrcholením všech předchozích kroků je vyhlášení otevřené architektonické soutěže pod dohledem České komory architektů, kterou výraznou většinou posvětilo v červnu tohoto roku chomutovské zastupitelstvo. Předmětem soutěže je zpracování architektonicko-konstrukčního návrhu konverze objektu bývalých městských lázní včetně dispozičně-provozního návrhu a řešení provazby na navazující veřejný prostor s důrazem na: 

• architektonicky hodnotné uchopení konverze objektu na knihovnu, která se stane kulturně komunitním centrem města Chomutov
• funkční (pro-návštěvnické) řešení infrastruktury celé budovy v souladu s posledními trendy rozvoje knihoven a s důrazem na dlouhodobou minimalizaci provozních nákladů při maximálním funkčním využití všech prostor objektu
• energetickou soběstačnost provozu budovy

Soutěžní návrhy budou hodnotit špičkoví čeští architekti. Účast v porotě přislíbili například Akad. Arch. David Vávra, Ing. arch. Ondřej Beneš, Ph.D. a Ing. arch. Tomáš Jiránek.

JEŠTĚ PÁR ARGUMENTŮ PROČ BAZÉN VÁŽNĚ NEDÁVÁ SMYSL

Klíčové rozhodnutí udělal někdo jiný dávno před námi. Ať chceme nebo ne, výstavbou nového Aquasvěta v roce 2012 se za bazénem v Městských lázních prostě zavřela voda.

• nedává společenský smysl, aby město velikosti Chomutova provozovalo dva bazény (aquaparky) vzdálené od sebe 5 minut jízdy autem
• provoz bazénu / aquacentra je ztrátová záležitost, která musí být dotována z městského rozpočtu (peníze nás všech) => provozovat dva bazény / aquasvěty = dvojnásobná ztráta a nutnost dvojnásobné provozní dotace každý rok
• vybudovat ve starých lázních bazén s odpovídajícím zázemím a technologiemi by stálo odhadem 600 - 800 milionů korun
• to jsou zhruba 3 roční rozpočty na rozvoj a investice celého města Chomutov (školy, školky, silnice, chodníky, sportoviště, osvětlení, veřejná prostranství atd.)
• k rekonstrukci jsou nutně potřeba externí zdroje financování, rozuměj dotace v řádech stamilionů korun
• v programovém období EU 2021 - 2027 není výstavba ani rekonstrukce bazénů a aquaparků podporovanou aktivitou = není reálné získat odpovídající dotační prostředky

BUDOU VOLBY. JÁ VÍM.

Nechci nikomu sahat do svědomí. Respektuji, že je předvolební čas a někteří potřebují využít / zneužít některá témata ke svému zviditelnění. Jsem ale přesvědčený, že Městské lázně už nejsou dobré téma. Za čtyři roky jsme s velkým množstvím lidí odvedli ohromný kus neviditelné práce, kterou je potřeba co nejdříve proměnit v úspěšnou realizaci. Jsou to stovky a stovky hodin, které už po nás nemusí nikdo znovu absolvovat, protože na nic nového nepřijde. Všechno je prověřené, všechno je odpracované. Nikdo tomu nevěnoval tolik času a úsilí než parta lidí na konci článku. A navíc nejsou anonymní.

• Mgr. Hana Nováková, Bc. Petra Brožíková, DiS., Ing. Lenka Petříková, Ing. Hana Jeřábková, Ing. arch. Jaroslav Pachner, Mgr. Bedřich Fryč
• Ing. Miloslav Čáp, Ph.D., MgA. Roman Vrtiška, MgA. Vladimír Žák, MgA. Jan Stibitz, Ing. arch. Lucie Němcová, MgA. Adam Štok, Mgr. Gabriela Šulmanová, MgA. Lina Procházková, Ing. Václav Hlaváček, Mgr. Josef Mareš, Mgr. Nela Hrušková, Ing. Marek Wollner, Ing. Pavel Jakoubek, Ing. Petr Boháč, Ing. Karel Šnajdr, Ing. Martin Paulus, Ing. Jakub Slaviček, Ing. Helena Kalivodová

S tématem dost úzce souvisí náš projekt revitalizace Městského parku. Společně s konverzí objektu Městských lázní to na sebe navazuje. Rozepíšu se o tom třeba někdy příště. Do té doby můžete prostudovat web www.chomutovskypark.cz, který jsme k tomu stvořili.